Lomnický štít (2632 m) je jeden z nejznámějších a nejpopulárnějších štítů Vysokých Tater. Ze štítové trojhranné pyramidy, která vysoko převyšuje okolí, vysílá tři hřebeny.
Na severozápad přes Pyšný, další štíty a Baranie sedlo se hřeben pojí s hlavním hřebenem Vysokých Tater. Na severovýchod vysílá rázsochu přes Kežmarský a Malý Kežmarský štít a na jih a jihovýchod přes Lomnické sedlo, Lomnický hřeben.
Kdysi ho nazývali Děd a Spišáci ho považovali za nejvyšší vrch Tater. V 18. století dolovaly na jeho severních svazích čtyři generace kežmarských Fábryovců malachit a stříbro v naději, že objeví zlato. Jakub Žábry se z Měděných lávek dostal až na vršek Lomnického štítu (okolo r. 1760-1790) a členové jeho rodiny našli pravděpodobně také cestu z Lomnického štítu přes Lomnické sedlo do Skalnaté doliny. Jižní svahy znali v té době i lovci z okolních vesnic.
První turistický výstup vykonal r. 1793 anglický cestovatel Robert Townson z Malé Studené doliny. Tehdy barometrickým měřením zjistil téměř přesnou výšku Lomnického štítu (2633 m). Zimní výstupy jsou známé od r. 1891.
Od r. 1940 je přístupný visutou lanovkou z Tatranské Lomnice, čímž se stal nejfrekventovanějším Tatranským vrcholem. Stanice lanovky na vrcholku je spojená s prostory astronomického a meteorologického pracoviště. V roce 1957 postavili televizní retranslační stanici a r. 1965 elektrické vedení vysokého napětí ze Skalnaté doliny.
PŘÍSTUP: Skalnaté pleso (Visutá lanová dráha II), Tatranská Lomnica (Visutá lanová dráha II-Visutá lanová dráha I).
